ZOO

Drak berengarijský

Domovská planeta: Berengaria
Délka: 3 – 16 m, rozpětí křídel až 10 m
Hmotnost: až 2 t

Draka snad ani nemá smysl popisovat. I když je považován za plaza, ve skutečnosti plazem není. Už proto, že plazi mají pouze dvě přední končetiny a dvě zadní, kdežto draci jich mají šest. Přední pár uzpůsobený k uchopování potravy, prostřední pár – křídla a silně osvalený zadní pár nohou sloužící k odrazu od země. Svaly ovládající křídla se podobně jako u ptáků upínají na kost hrudní. I přes velké rozpětí křídla nejsou schopna vyvinout dostatečný vztlak, aby udržela zvíře ve vzduchu. Přesto draci létají. Napomáhají v tom velké měchýře, které mají draci umístěny po stranách žaludku a podél kořene ocasu. Měchýře jsou plněny směsí plynů, z největší části tvořenou vodíkem, který extrahují z vody bakterie, žijící v dračím žaludku.
Tuto směs plynu je drak schopný vychrlit pod tlakem. Plyn prudce reaguje s kyslíkem ve vzduchu a výsledkem je proud ohně. Délka plamene a doba chrlení je ovlivněna množstvím plynu obsaženého v zásobních vacích a zkušeností jednotlivce. Někteří samci dokážou chrlit v kuse půl hodiny, ale poté zůstávají dvě hodiny letu neschopní. Při páření dávají samice přednost kusům, které dovedou chrlit plameny a přesto létat.
Páření draků probíhá ve vzduchu a je spojeno se spoustou letecké akrobacie. Měsíc po úspěšném spáření samice snese 2 – 3 vejce do hnízda vybudovaného z kamenů. Tyto kameny zahřívá svým plamenem. Mláďata se líhnou za dva měsíce. O mláďata se stará samice i samec, střídají se při péči o ně a sbírání potravy. Malý dráček není schopný letu a jeho žaludek neobsahuje potřebnou mikroflóru. Tu mu dodává matka tím, že mu část natrávené potravy vyvrhne zpátky.
Draci jsou velmi mírná zvířata, oplývající vyšším stupněm zvířecí inteligence. Jsou to striktní býložravci, spásají trávu a listí stromů. Z fosilních záznamů bylo zjištěno, že na planetě existoval ještě jeden druh draků, který byl masožravý, ale dávno před příchodem prvních sapientních forem vyhynul.
Drak berengarijský